page contents
Vyberte stránku

Dnešní večer mám takový bilancovací. Valí se na mě spousta práce, projektů, nových lidí i výzev. Mám z toho radost, nabíjí mě to. Mnoho věcí se mi daří a jsem s nimi spokojená. A hafo jde samosebou taky úplně obráceně, to dá rozum. Jen si uvědomuju, že některý z těhle opačných situací zvládám o míle líp než „kdysi“.

A proč? Jak jinak, pracuju na tom. Musela jsem přijmout prostě to, že je to celé o mně a že je to nekončící proces. (Chtěla jsem napsat, že je to makačka. A mohla jsem. Protože vážně je!)

Inspiruju se u těch, kterých si vážím, zapsali se do mého života a oslovili i moje srdce. Se svou mantrovou trojicí od žen a doplňujícím výběrem od trojice mužů se s vámi právě teď dělím :

1. Neuměla jsem si ani myslet, natož pořádně vyslovit, co chci. A pak jsem četla od Ivanky Trump příspěvek na facebooku: „V životě nedostaneš nic, o co si neřekneš.“ Zavádím to postupně a aby nedošlo k mýlce, není to jen o byznusu. Ale má to svůj význam i ve vztazích. Planá, ukřivděná či oplakáváná očekávání jsou s tímto pravidlem (jednoduše) překonána.

2. Meryl Streep jsem pochopila taky až nedávno, ale tohle zboňuju: „Na některé věci už nemám trpělivost. Ne proto, že bych se stala arogantní, ale proto, že jsem ve svém životě dosáhla bodu, kdy nechci ztrácet čas věcmi, které mě popuzují nebo zraňují. Ztratila jsem zájem dělat radost lidem, kterým na mě nezáleží, milovat lidi, kteří mě nemilují, a usmívat se na ty, kteří se na mě neusmívají.“ Dřív by mi to přišlo možná nabubřelý, ale tipuju, že jsem se právě teď dostala do shodnýho životního bodu. Myslím, že jsem nepřišla o upřímný respekt k ostatním. Jen jsem na pedestal postavila respekt k sobě.

3. Když jsem nevěděla kudy kam a ztratila se ve všem, seděla u mě kamarádka Alenka Šafratová. Mimo to, že mě neustále vede v mém prvním soukromém on-line projektu, lije mi do hlavy know-how a inspiruje neustále k tomu být ještě lepší, dala mi jednu z nejcennější rad:
„Když se (zatím) nemůžeš hnout z místa a cítíš se prázdná, běž a někomu pomoz. Jen tak. Dělej dobrý skutky. Daruj někomu, kdo to potřebuje, co v tu chvíli můžeš. Uvidíš, jak budeš najednou bohatá a plná.“ No, ještě jsem se teda z účtu nikomu totálně nevysypala, ale ve chvílích, kdy se přece jen potřebuju naplnit i jinak než prací, během nebo svou teenagerkou, vyrážím cíleně konat tyhle dobra. Zkuste to taky, funguje to zázračně a smysl života je zpět coby dup.

Aby to nebyly jen ženský moudra, přidám i trojici manter od mých milovaných mužů:

4. Když potřebuju zvládnout stres, pomáhá moje tajně-veřejná láska James: „Zůstaňte v klidu, zbytek se přidá.“ Víte co? Za stres si vážně můžeme samy. To my to dopustíme. To my se rozvibrujeme. To na nás je ten stres zastavit. I ten James, ten ví, že jo. (Mimochodem, každá z nás může mít i ty Bondovy koule. Víte, jak to myslím, že jo. Jde jednoduše zas jen o to si „to“ do-vo-lit.)

5. Když mám strach, že se něco nebude líbit ostatním, pomáhám si s Laurentem Gounellem. Přečetla jsem od něj úplně všechno, co u nás vyšlo, a tahle věta je jedna z tisíců podtržených v knize Bůh chodí po světě vždycky inkognito: „Když se jim to nebude líbit, je to jejich smůla. Člověk musí říkat, co si myslí. Poslouchat svoje srdce a ne strach. Pak nemůže mít trému.“ Musím něco dodávat? Přečtěte si to znovu. A znovu. I vaše srdce to s přehledem dá, věřte mu.

6. A když nevím, jestli obstojím? Já už vím, že obstojím, vždycky to nějak dopadne. Vždycky to budu já. A jak jinak, než líp a líp, že jo.:-))) Ale jelikož jsem mimojiné taky ta stylistka, tak mi před každou situací, kdy se ten čertík nejistoty přece jen zkouší ještě ukázat, napadne prvoplánově hláška jednoho báječnýho kamaráda: „Není důležitý jak hraješ, ale jak vypadáš.“ No hokejista, co byste chtěly.
Ale ono i přesně tohle je to geniální. Sice chlapi to mají rychlý a brzo na háku, zatímco my vypadáme dobře až po dvou hodinách a ještě s otekajícíma kotníkama v lodičkách. Jenomže víte co? Někdy to vážně není o tom, co všechno umíme, chceme ukázat a poctivě dokázat. Někdy je to hlavně o tom zůstat ženami.
Je to o tom, že jsme jiné, máme jinou energii a pořád jsme přece hlavně to jemnější pohlaví. Tam na druhý straně jsou Muži. A žádná hlubší filosofie netřeba. Vždyť tak to je a i tak je to v pořádku!:-)

Papa a usínejme s úsměvem i správnou mantrou na rtu a bude to zas o kus víc #betterandbetter!

Helena

0 komentáøù

Další články z blogu